Irské tance

Historie irských tanců

V posledních letech se irský tanec těší čím dál větší popularitě, především díky tanečním show jako jsou Riverdance a Lord of the Dance.

V průběhu staletí se irský tanec měnil a přizpůsoboval vlivem měnící se populace i vlivem nových kultur. Historie irských tanců je důsledkem těchto vlivů velmi zajímavá. Irský tanec v současné době zažívá doslova obrození díky tanečním show a je známý po celém světě.

Názory na kořeny irských tanců se různí. Jisté je, že tu byly po staletí, ačkoli jejich moderní podoba je pravděpodobně velmi vzdálená té původní. Irský tanec se vyvinul a vstřebává vlivy nových kultur po dlouhou dobu a to vedlo ke třem základním formám irského tance. Jedná se o: společenské tance (včetně céilí a setových tanců), Sean-nos dancing a step dancing (v posledních letech pravděpodobně nejznámější forma irských tanců mezi širokou veřejností).

Tanec představuje především irskou mytologii a historii. Legendy z Tary (v originále The legends of Tara) praví, že vůbec první feis se konal před tisíciletími, a feiseanna sloužila především pro obchod a komunikaci, ale často zahrnovala politiku, sport, vyprávění a stejně tak i tanec. Feis zůstal, ale dnes je spojen především s hudbou a tancem, většinou se takto nazývají soutěže v sólovém i týmovém step dancingu.

Jednou z nejvlivnějších skupin, která se usadila v Irsku, pokud jde o jejich dopad na irský tanec, byli Normané. Roku 1413 byla zaznamenána první zmínka o tzv. caroling-u. To byl zvyk Normanů, který kombinoval zpěv a kruhový tanec.

Step dancing

V roce 1893 byla založena tzv. Gaelic League za účelem zachování a posílení veškeré irské kultury. Přestože její hlavní náplní je irský jazyk, tak také organizovala výuku irského tance a soutěže. Stála také za založením An Coimisiún le Rincí Gaelacha (The Irish dancing commision) v roce 1929. Komise, jak to je také známo, byla zodpovědná za rozvoj a podporu irského tance, a za zajištění kvalifikace pro učitele a soutěžní porotce. Komise má globální rozsah a má své pobočky po celém světě, taktéž organizuje mistrovství světa v irském tanci. Comhdhail Múinteoirí na Rincí Gaelacha (The Congress of Irish Dance Teachers) byla zřízena později s větším důrazem na vzdělávání a dobré životní podmínky tanečních učitelů, a má pobočky v Austrálii, Izraeli, na Slovensku a Anglie, stejně jako v Irsku.

Taneční mistři

V osmnáctém století se taneční mistr stal významnou součástí historie irského tance. Cestoval a předával své taneční umění rolníkům v okolí. Zůstával vždy na několik týdnů ubytovaný u některé z místních rodin a pořádal lekce za poplatek pro ty, kteří si to mohli dovolit. Stodola či jiný velký prostor sloužila k výuce a děti majitele stodoly (farmáře) měly lekce na oplátku zdarma. Přítomnost tanečního mistra v okolí vzbudila velký zájem, který sám taneční mistr podpořil svým výstředním chováním i oblečením.

Moderní Step Dancing

S příchodem Riverdance a Lord of the Dance, se taneční kostýmy změnily, méně se spoléhá na složité výšivky v tradičním stylu a soustředí se více na nohy a kroky. Šaty pro skupinové tance na soutěžích byly nahrazeny jednoduššími jednobarevnými krátkými šaty s černými punčochami, zatímco sólové šaty zůstaly zářivé a pestré. V současné době se už opět dostáváme k bohatému zdobení šatů a výšivkám, i když už ne tak často tradičním.

Dvacáté první století přineslo irskému tanci nové trendy, a tak by staří taneční mistři z osmnáctého století asi nepoznali, že jde o ten stejný irský tanec, který vyučovali oni. Samoopalovací krémy, kudrnaté paruky, čelenky, silný make-up a šperky jsou součástí současného soutěžního tance stejně tak jako hudba, na kterou se tančí.

Technika tohoto druhu irského tance je poměrně náročná a tanečník se musí během celého tance držet vysoko na špičkách.


Společenské tance

Ceilí měly obrovský význam pro Iry. Byla to příležitost pro setkání s přáteli a výměnu zpráv v dobách před rádiem a televizí - tanec nebyl nezbytnou součástí těchto setkání. Když už bylo hezké počasí a tančilo se, tak se tak často dělo na křižovatce, protože měla tvar čtverce a byla vhodná pro skupinové tance. Dnes slovo ceilí znamená společenskou událost, která zahrnuje především tanec.

Set dancing je příbuzný céilí tancům, ale je více strukturovaný a zpravidla se tančí ve čtverci. Ten se skládá ze čtyř párů. Technika tanečních kroků je odlišná od ceilí tanců tím, že se tančí převážně na celých nohách. Říká se, že set dancing vzniknul ze čtverylek francouzského dvora.


Sean-nós Dance

Pravděpodobně nejvíce uvolněná forma irského tance. Sean-nós dancing silně spojený s Connemarou, a v překladu znamená "tanec ve starém stylu" (Old-style dance). Tanečník má často mnohem užší vztah s hudebníkem, a měl by být "vizuálním vyjádřením hudby a hudebníka". Tradičně se tančilo na polovině dřevěných dveří nebo kulatém barelu.


Set Dancing

Irský tanec je známý po celém světě díky show jako je např. Riverdance nebo Lord of the Dance, ale irská kultura má mnohem širší repertoár než jen Step Dancing. Velmi hluboko zakořeněný v irské společnosti je také Set Dancing a Sean Nós Dancing. Obě taneční odvětví jsou úzce spojeny s irskou tradiční hudbou.

Zpátky do minulosti

Setový tanec se vyvinul na vesnicích mezi obyčejnými lidmi, je to taková modifikace francouzských čtverylek (tzv. Quadrilles), které se tančili na francouzských dvorech v 18.-19. století a odtud se rozšířili do Evropy a ovlivnily společenské tance mnoha zemí.

Sety se v minulosti nevyučovaly na velkých workshopech jako dnes, tradičně měl každý kraj/oblast svůj vlastní tanec, který se tančil stále dokola, vyučoval se pouze lokálně.

Po vydání Public Dance Hall Act (1935) bylo zakázáno tančit na veřejnosti, krom míst k tomu určeným, a Setové tance se začaly pomalu vytrácet, některé sety byly dokonce úplně zapomenuty a teď se jen velmi těžko obnovují. Nejvíce setů se zachovalo v v krajích na západě Irska, které jsou s silně tradičně založené. V roce 1951 vznikla tzv. Comhaltas Ceoltóirí Éireann, což byla společnost s jejíž podporou se irská hudba a tradice začaly vracet zpět mezi lidi. Jakmile se vrátila hudba, přivedlo to zpět i Setové tance. V této době vzniklo mnoho skvělých kapel jako např. Kilfenora Ceilí Band nebo Tulla Ceilí Band, o kterých už jste možná slyšeli. V roce 1970 se začali pořádat soutěže v Irských setových tancích a to inspirovalo tanečníky, aby začali pátrat po tancích ze své rodné oblasti a jeli je na soutěž předvést, ukázat všem ostatním, jak se to u nich doma dělá.

Na konci 20. století se různí učitelé rozjeli po Irsku a začali vyučovat sety po celé zemi. Jeden z nejslavnějších učitelů, který se snad nejvíce zasloužil o návrat Setových tanců ke své původní slávě, byl Connie Ryan, učitel z Tipperary. Nejslavnější letní škola irského tance a irské kultury - Willie Calnacy Summer School - byla poprvé pořádána v létě roku 1973 (28. 7. - 4. 8. 1973). Dnes najdete pro každý měsíc v roce minimálně jednu akci nebo workshop a to nejen v Irsku, ale také všude po kontinentální Evropě, v Americe, Kanadě a dokonce i v Japonsku a Austrálii.

U nás se o rozvoj irských tanců nejvíce zasloužil Vašek Bernard a skupina setových tanečníků okolo něj The Prague Irish Set Dancers.Několik učitelů jezdí také k nám, do České rupubliky jako například Carol a Kevin Monaghan(UK), Gerard Butler (IRE) a Pat Murphy (IRE).

Hudba, názvosloví a zvyklosti

Slovem „set“ označujeme skupinu tanečníků i vlastní tanec (např. „utvořte set“ a North Kerry Set). Set se typicky skládá ze 4 párů (8 tanečníků) nebo 2 párů v případě Half-Setu (polovičního setu). Tanec je tvořen různým počtem figur (obvykle 3-6 figur) a není nic neobvyklého, když se každá figura tančí v jiném rytmu. Tančíme nejčastěji na tyto melodie:

  • Svižný reel
  • Živá polka
  • Hravý jig
  • Skočný slide
  • Houpavý hornpipe

Terminologie, používaná při výuce a zápisu setů, se může někomu zdát úsměvná, ale má to úplně jednoduché vysvětlení. Setové tance vznikly na vesnicích mezi obyčejnými lidmy, takže k pojmenování pohybů použili slova a spojení, která důvěrně znají: around the house (okolo domu; okolo setu), face the stove (čelem k plotně; řada párů za sebou), chain (řetěz), wheelbarrow (zemědělské kolečko / trakař; tři tanečníci čelem ke čtvrtému), ...

Základní kroky mají stejný základ, liší se provedením, někdy se lehce poskakuje, někdy se kluže po zemi, ale obecně se dá říci, že všechny kroky se tančí blízko u země a na malém prostoru se plavně pohybujete po tanečním parketu téměř bez zvednutí nohou ze země. Proto se na tanec doporučuje společenská obuv s kluzkou koženou podrážkou, protože po gumové se špatně klouže. Pokročilejší tanečníci, kteří jsou si jistí v základních krocích, používají tzv. battering k vyťukávání rytmu nohama. Pokud je hudba velmi živá nebo pokud tančíte na živou hudbu, brzy ucítíte cukání v nohách, potřebu tančit více, spojit se s hudbou, tak v tu chvíli přichází řada na battering.

Set Dancing je společenský tanec, takže pokud chceme zachovat historii a úroveň, musíme se přizpůsobit zvyklostem.
První věc je oblékání, vždy musíme mít na paměti, že partneři se při tanci střídají a tančí se v blízkém kontaktu, takže čisté oblečení a hygiena je základem spokojeného Setu.

  • Obecně platí: vršek takový, abychom mohli zvednout ruce nahoru, spodek takový, aby se nám v něm dobře pohybovalo (v setových tancích se pohybujeme spíše do strany a dopředu v běžných úhlech a pohybech).
  • Lekce, trénink s kamarády: nosíme oblečení, co je nám pohodlné. Např. jeansy a tričko, tepláky, plátěné kalhoty, pohodlnou košili, jednoduchou bavlněnou sukni, pohodlné šaty nebo kraťasy.
  • Větší události jako je např. taneční workshop s mezinárodní účastí: jednoduché, ale upravené oblečení, podobně jako u tréninkového, jen o stupínek slušnější. Tepláky, kraťasy a kraťounké sukně bychom měli nechat pro tentokrát ve skříni.
  • Největší událostí je tzv. Ceilí, což je tancovačka, která se koná při workshopech. Jedna tancovačka (typicky sobota večer) je největší událostí workshopu, tam se volí hezké líčení a slušivé reprezentativní oblečení - pánové nosí košile a kalhoty a dámy šaty, sukně nebo kalhoty a halenku avšak oblek ani večerní róba nejsou třeba!
  • Obuv je vždy stejná, ideálně uzavřená, na nižším podpatku s kluzkou podrážkou (tvrdší plast nebo kůže). Je možné zakoupit i speciální obuv na Sety. Dámy zvolí obuv se stabilním podpatkem max. 5cm (lodičky s páskem, uzavřené botky, apod.). Pánové nosí nejčastěji běžnou společenskou obuv.

Tance, které umíme

 
Created by Destil